Zejména bylo navrženo vytvořit platformu pro dialog pro skupinu 10 největších muslimských ekonomik, vyvinout interaktivní strategii pro hospodářský rozvoj členských států OIC, systém vzájemné potravinové pomoci ve formě regionálního fondu typu FAO, včetně možnosti vytvoření potravinového fondu v zúčastněných zemích.
Vůdce Kazachstánu rovněž navrhl vyvinout a přijmout společný akční plán pro investiční a technologickou spolupráci v energetickém sektoru v rámci OIC, vytvořit mezinárodní inovační centrum a vytvořit podpůrné systémy pro malé a střední podniky.
Prezident N. Nazarbajev rovněž uvedl, že Kazachstán předložil svou kandidaturu na pořádání světové výstavy EXPO2017 na téma „Energie budoucnosti“ a vyjádřil naději, že členské státy OIC tuto iniciativu podpoří. Účastníci setkání dosáhli shody, že muslimský svět je na pokraji nové éry rozvoje.
Dramatické události, které se odehrávají v severní Africe a na Středním východě, jsou jasným projevem potřeby zásadních, sociálních a hospodářských reforem a modernizace. Pořad jednání Rady ministrů zahraničních věcí byl velmi rozsáhlý.
Politický výbor se zabýval otázkami souvisejícími s Palestinou a arabsko-izraelským konfliktem, dalšími událostmi v různých regionech muslimského světa, asistencí při sociálně-ekonomické rehabilitaci Afghánistánu, příležitostmi pro rozšířenou spolupráci s jinými regionálními organizacemi, odzbrojením, bojem proti terorismu, extremismus a obchodování s drogami, reforma OSN.
Zřízení nezávislé stálé komise pro lidská práva je jedním z nejdůležitějších hmatatelných rozhodnutí. Členské státy vyjádřily ochotu dále prozkoumat potenciál organizace při posilování mezinárodní bezpečnosti, míru a řešení konfliktů.
Během setkání účastníci přijali příslušná nařízení týkající se pozorovatelských zemí v organizaci. Na ekonomických zasedáních byla pozornost věnována takovým aspektům, jako je rozšíření obchodních a ekonomických vztahů mezi členskými státy, rozvoj zemědělského potenciálu a rozšíření spolupráce v odvětví dopravy a finančního sektoru. Byly studovány otázky dalšího rozvoje spolupráce v oblasti vědy a techniky, zdravotnictví, ochrany životního prostředí a humanitární pomoci.
Byl přijat akční plán Organizace islámské spolupráce pro Střední Asii. Členské státy se také rozhodly uspořádat summity hlav států jednou za dva roky, a ne za tři, jak tomu bylo dříve.
V důsledku zasedání byla přijata Astana deklarace, která odráží nejdůležitější problémy, kterým čelí Ummah.
Obecně se podle účastníků jednalo o historické zasedání, které se konalo v obtížné a zcela zásadní chvíli v historii islámského světa. Rovněž se shodli v tom, že právě zvláštní a životodárný duch Astany, který předtím přispěl do Kazachstánu k úspěšnému pořádání summitu OBSE v roce 2010, pomohl vytvořit atmosféru přispívající ke změnám a obnově a posílil konsenzus mezi členskými státy OIC.
Lze konstatovat, že nová etapa v historii Organizace začala Astanou - členské státy se rozhodly pro nové jméno a nové logo organizace. Změnou názvu na Organizaci islámské spolupráce ukázali účastníci zasedání ochotu změnit, přizpůsobit se a aktualizovat.
Podle velvyslanectví Kazašské republiky v SAE
