Rozhovor: Elena Balina, vášnivá milovnice umění a cestování, průvodce po Spojených arabských emirátech
Divadlo začíná ... Není to tak, že s věšákem to prostě začíná. Dubaj lze jen stěží nazvat divadelním městem, i když jen proto, že i samotné divadlo se objevilo relativně nedávno. A nemusíme ani mluvit o plnohodnotných představeních - vzácné události, které si zaslouží pozornost. Proto druhý, pro aktuální rok, výkon v ruštině už není náhodou, je to pravidelnost, která se začíná objevovat!
Projekt Nezávislé divadlo, o kterém jsme se dozvěděli prostřednictvím skupiny společností Stars Dome, přinesl na pódium divadla Madinat komedii Boeingu Marca Camolettiho Boeing, Boeing. Dobrým krokem v reklamě bylo, že publikum bylo předem informováno o účasti na představení hrdinů televizního seriálu „Sasha + Masha“ Elena Biryukova a George Dronov, ale zbytek členů hvězdné skupiny potěšil jejich kreativitu o nic méně. Není divu, že všechny dva dny turné představení NTP byla hala naplněna. Obtížné období krize, napjatý průběh přežití a neustálé vyvážení na pokraji zhroucení obyvatele natolik unavili, že takový odbyt pro ně byl prostě nezbytný. A umělci uhodli repertoár - byla to „úžasná“ komedie, která se stala právě včas!
Od prvních poznámek umělců, exploze smíchu otřásly divadelním sálem, publikum tleskalo vzhledu každé nové postavy. Text „Boeingu“ se během několika dní rozšířil do uvozovek. 
Jen dva večery nás herci potěšili vynikající týmovou prací, úmyslně vtipnými akcenty a jedinečnými hlasovými intonacemi. Vzhledem k náročnému programu herců a katastroficky omezenému času se novinářům podařilo uspořádat bleskový rozhovor přímo na schodech pódia s některými účastníky podnikání.
Dovolte mi, abych vás přivítal v emirátské zemi a poblahopřál vám k vašemu velkolepému vystoupení na dubajské scéně! Dva dny jste „drželi“ chodbu, bylo to snadné?
Georgy Dronov: Zeptejte se, jak se nám podaří „udržet“ sál během šesté divadelní sezóny!
Zeptám se ...
Marina Dyuzheva: Ponořený do situace pokaždé, tam je začátek historie, vývoj.
George Dronov: Už n
jako jeho tajemství, know-how tohoto představení.
Představení „Boeing, Boeing“ bylo dnes uvedeno již 170., co vás v tom drží?
Elena Morozova: Režisér Sergei Aldonin mě přivedl na toto představení, které mě neustále překvapuje tím, že je velmi „barevný“ člověk: někdy ho může nechat unést jeden, pak vás vtáhne do něčeho úplně jiného, nebo najednou od něj dostanete sms s textem jako „Miluji tě, jsi perfektní součet“ - jedním slovem a budeš tomu rozumět po dlouhou dobu. Někdy vás může potkat s Kantovou knihou pod podpaží a vůbec nekomunikovat. Tohle je samostatný svět, který mě opět zavedl do Elshana Mammadova. A moje láska k Elshanovi začala dávno, od hry „Milionář“. A láska mě také drží - k mým partnerům a k tomu, co se děje na jevišti. Protože na scéně se odehrávají neustále nové příběhy. Teď půjdeme do hotelu, někdo pije šampaňské, někdo pije Martini, ale mluvíme o dnešním představení.
Během těchto dvou večerů se na pódiu odehrály nějaké nové příběhy, došlo k improvizaci?
Elena Morozova: Ano, bylo a musím něco říct svým partnerům. Pozitivní nebo negativní?
Elena Morozova: Víš, já osobně nedávám hodnocení, vidím jen to, co se děje, a pak diskutujeme o tématu společně a uzavíráme: potřebujeme nebo ne, bude to pro diváka zajímavé, existují nějaké další informace, obohacuje akci nebo je to těžší.
Je možné považovat telefonickou frázi v závěru představení o indické letce za improvizaci založenou na naturalistických pozorováních, která už jsou na místě?
Georgy Dronov: Publikum bylo živou reakcí (smích), myslím, že to jsou zvláštnosti této země.
Elena Morozova: Faktem je, že to vzrušuje celý svět. Podobná reakce publika není jen ve Spojených arabských emirátech. Hlavní věc je fantazie, divadlo umožňuje divákovi fantazii. Mimochodem, měli jsme v této chvíli vymyslet, přemýšleli jsme, jestli to změnit. Ve skutečnosti se jedná o původní francouzský text - hinduisty s červenou tečkou na čele.
Jak přizpůsobený je původní text autora pro rusky mluvící publikum? Naučili jsme se určité fráze a průkopnický pozdrav, samozřejmě to není z originálu. Viděli jste francouzskou verzi, liší se od rusifikované? Nebo žije představení nyní svým vlastním životem a nevracíte se, tak řečeno, k původnímu zdroji?
Elena Morozova: Když jsme si hru přečetli, litovali jsme, že obsahuje spoustu vtipů, kterým jsme nerozuměli. Náš producent Elshan, samotný překladatel, vysvětlil, že kromě zastaralých vtipů (a text byl psán o dobrodružstvích Lovelace v 60. letech), existuje také určitá hra na slova, která budou také pro naše diváky nepochopitelná, takže formát byl „přizpůsoben“ jen pro nás a moderní veřejnost. A pokusili jsme se udělat trochu: zkusili jsme jednu možnost, pak druhou. Z toho, že jsme celý zkušební proces postavili na improvizacích, ze skutečnosti, že někdo něco přinesl, nabídl a to, co se objevilo, zůstalo v představení.
A způsobuje změna složení v podnikání emoce „neostré“?
Elena Morozova: Změna personálu s tím nemá nic společného. Pokud se emoce začnou rozmazávat, lidé na jevišti nemají co dělat. Začínáme mezi nimi „debriefing“, protože „toto zjištění bylo dobré, ale musí být odstraněno, protože je návykové, ale prostě to šlo“ občas se navzájem urážíme, ale emoce ustupují, a střízlivý pohled na situaci je obnoven. Představení pokračuje, je to živý organismus. Pokud s ním přestaneme jednat jako s živým tvorem, který roste, potřebujeme 
přestane hrát. Například v Paříži, Boeingu, Boeing už není a v New Yorku je na ... A nezáleží na tom, že 170krát, je to úplně stejné jako 170 dní, protože pokud je člověk 170 dní, kolik měsíců? To nestačí. Stejně tak výkon dýchá a prožívá.
Marina Dyuzheva: Představení se koná v Moskvě s přeplněnými místnostmi, lidé sedí na židlích v uličkách.
Ano, tady v Oak
Ano, byl tu celý dům!
Marina Dyuzheva: Víte, jsme na to zvyklí - 1800 diváků, 1200 a diváků v uličkách. A reakce je, představte si, kdy tolik lidí. Ale rychle jsme se přizpůsobili a dubajský prohlížeč je velmi pozorný. Aspoň jsem se osobně trochu bál, že by existovala jazyková bariéra, divák by mohl něco nepochopit, protože zde lidé dlouho žijí.
Georgy Dronov: Celkově je to samozřejmě zkouška pro nás.
Marina Dyuzheva: Samozřejmě zkouška!
Georgy Dronov: Protože existuje pojem „divadelní města“, ale existují „nikoli divadelní města“. A nyní publikum, které bylo v těchto dnech, možná jednou odešlo do divadel, ale teď, jak tomu rozumím, byli to hlavně lidé, kteří se zabývali obchodem, a pro ně divadlo bylo poněkud zapomenutým konceptem, více, že tady nebyl, jak říkáte. Proto byla tato dvě představení pro nás určitým testem, setkali jsme se s tím, že jsme si museli pamatovat základy, téměř jsme si tento výkon připomněli pro sebe.
Musím říci, že jste zkoušku složili se ctí! Jste připraveni na nové výzvy?
Vše: Ano! Zavolej, pojď!
